Slib

2. ledna 2018 v 22:19
Slovo o čtyřech písmenkách. Jak prosté. Avšak význam tohoto slovíčka by na misce vah mohl převážit slona.



"A přijdeš se na nás podívat?" zeptala jsem se své starší sestry s nadějí a jiskřičkou v očích. Hrála jsem ten den svůj první volejbalový zápas a mým největším přáním bylo, aby moje sestra, která taky hrála volejbal a tak trochu mě k němu navedla, přišla a podpořila náš tým. Aby mi pak mohla poradit, co dělám špatně, co mám zlepšit, jaké jsou mé silné stránky a jaké slabé.
"Přijdu, neboj."
"Slibuješ?" zeptala jsem se ve dveřích, když jsem už odcházela do tělocvičny. Jenom něco zahoukala. Něco, co mým nadšeným uším znělo jako ano, slibuju. S radostí jsem vyrazila na zápas.
Hráli jsme docela dobře, výsledek si už nepamatuji, už je to nějaký čas, co byl rok 2008 (nebo 2009?).
Jediné, co si pamatuju docela přesně je, že nepřišla. Nesplnila svůj slib.
Když jsem se jí doma, pomalu se slzami v očích, zeptala, proč nepřišla, odpověděla mi: "Však jsem nic neslíbila, jen jsem řekla, že přijdu."

Ano, řekla, že přijde. Copak tohle ještě není slib? Musí člověk doopravdy říci, že něco slibuje, nebo stačí říct jen něco, co má stejný význam? A co vůbec ono slibování má znamenat?

Tolik otázek. A přece, každý si na ně odpoví jinak. Vyplývá to z povahy dané osoby. Má sestra bere slovo slib doslovně. Pokud neřekne, že slibuje, neznamená to nic. Ona to ví. Nikdy jsem ji neslyšela vyslovit ono slovo. Až na její svatbě.
Pro mě je slovo slib svaté. Je to jako zákon, který se nesmí porušit. Neměl by se porušit. A přesto, najdou se lidé, kteří ho porušují dnes a denně.
Co je tak špatného na slibu? Když člověk něco slíbí, měl by to dodržet, čehož já osobně se držím, svůj slib jsem nikdy neporušila. Je to něco jako královské slovo. Nedá se jen tak odvolat. Slibuji je u mě nejvyšší důkaz závázání se, důkaz něčeho, co doopravdy udělám, splním. Je to závazek.
Bojí se tedy lidé závazků? Odpověď na tuto otázku vidím všude kolem sebe. Když se zeptám, zda pro mě někdo může něco udělat, vyhýbají se přímé odpovědi. Když si dva rozumí, neženou se do vztahu, snaží se užívat si, jak jen to jde, a hlavně, nevázat se. Dva lidé, co spolu žijí, ale nechtějí se vzít, je to závazek a co když najdou něco lepšího?
Mohla bych pokračovat dál, ale myslím, že už tyto příklady ukazují, že závazky jsou strašáci této doby. A spolu s nimi i slovo "slibuji".
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Meduňka Meduňka | Web | 5. ledna 2018 v 18:55 | Reagovat

Zařazuji do výběru nejlepších článků na tema-tydne.blog.cz

2 hugmynd hugmynd | 6. ledna 2018 v 21:22 | Reagovat

[1]: Tak tohle jsem nečekala! Děkuji. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama