S tužkou v ruce

27. února 2018 v 9:14 |  Téma týdne
Slunce ji zašimralo po tvářích, když se podívala vzhůru. Byl to snad ten nejkrásnější den onoho léta. Seděla v zahrádce, obklopená vůní květin, svěží zelenou trávou a závojem jemného vánku. Kolem švitořili ptáci.


Bylo nádherně. Vánek si pohrával s jejími vlasy, které střídaly hnědé a medové odstíny. Když opět pohlédla dolů, zrak jí sklouzl na prázdné stránky v zápisníku. Její ruka si hrála s tužkou.
Chtěla psát o tom, co právě vidí. O úsměvu léta, který rozehříval srdce. Ale nemohla.
Nedokázala se vžít do toho kouzelného momentu. Ani ten totiž nebyl tak silný, aby rozpustil led uvnitř jejího těla. I když bylo venku krásně teplo, pálila ji kůže, jakoby přišla z mrazu. Necítila, jak se jí rozlévalo teplo po celém těle. Její mysl jí to nedovolila. Zamrazilo ji.
"Je to o přístupu. Je to o přístupu, víš? Není nikdo na obzoru a možná taky je..." Věta, která ji strašila. Která jí měnila krev v žilách na led.
Chtěla zakřičet "Co si o sobě, sakra, myslíš?! Proč tohle děláš?! To ty dva měsíce pro tebe nic neznamenaly?", ale nemohla, neboť věděla, že by se jí zlomil hlas.
"Už ne, prosím," zašeptala do ticha, které přerušoval jen bzukot čmeláků. Chtěla bojovat s těmito myšlenkami, ale bylo to moc čerstvé, moc kruté, rány hluboké. Věděla, že by to byl marný boj. A tak udělala jedinou věc, která jí zbývala.
Pohodlně se usadila a pozorovala krásu světa. Soustředila se na detaily na květinách, na čmeláky, na sluneční paprsky. Na pravidelný nádech a výdech.
Pomalu se jí začalo rozlévat teplo až do konečků prstů. Cítila je a její srdce poskočilo. Cítila již vůni léta.
Začaly se jí přivírat víčka, unavená z proudu slz posledních dní, hlava dosedla na okraj lavičky, vlasy tančily ve větru. Na tváři se jí rozlil úsměv a tužka dopadla s měkkým žuchnutím do trávy. Po několika mrazivých nocích bez spánku konečně usnula.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
A kam vezmou Vaše myšlenky Vás?